Seznamák, aneb jak to bylo dál - od středy do pátku?

Napsal žáci 6. B dne .

    Ve středu 13. září ráno se celá naše třída 6. B  sešla na školním dvoře. Všichni jsme naložili těžké tašky s věcmi do auta k panu řediteli a mohli jsme vyjít směr Rusava. My fryštáčtí a i noví žáci z Lukova (7) a naše nová třídní, paní učitelka Lenka Truhlářová.
   Šli jsme cestou k hornoveskému parku a po krátké přestávce jsme se vydali lesní cestou stoupáním k Dubu. Tam jsme se střetli s třídou 6.A, která už měla pobyt za sebou a vracela se do Fryštáku.
Když jsme se blížili k cíli, přepadli nás „lupiči“, kteří nás obvinili z krádeže koní. My jsme byli šikovní, protože jsme koně našli a od lupičů jsme konečně dostali povolení dojít k penzionu U Bílého koně. Tam na nás čekal teplý čaj a chutný oběd a přivítali jsme se s majiteli. Pak jsme dostali instruktáž k průběhu pobytu a programu. Ubytovali jsme se na chatkách s názvy Lípa, Výčep a Ryba. Byly to opravdu moc pěkné sruby.
   K programu 1. dne patřily lanové aktivity, které se všem moc líbily a kde jsme si dokázali mimo jiné i to, že si umíme pomáhat a být ve střehu. Na seznamovacím kroužku jsme si navzájem sdělili přezdívky, jakými jsme si měli říkat po celý pobyt a dozvěděli jsme se jeden o druhém víc, např. z našich zájmů, dovedností a vlastností. Večerní program ve znamení sázecí hry opět prověřil, jestli se navzájem známe. Tento večer jsme usínali jen stěží. Byli jsme plní dojmů.
   Po rozcvičce a snídani další den nás čekaly další aktivity: skalní golf, piráti, výprava za pokladem, mnohonožky a další. Všechno, co jsme tu dělali a jak se bavili, se nám všem moc líbilo. Celý den uběhl rychle a po táboráku nás čekala stezka odvahy. Protože před tím hodně pršelo, šli jsme po bahnité stezce osvětlené svíčkami až k podpisové listině. Zazpívali si, nostalgicky zhodnotili den i celý pobyt a šli spát.
   V pátek po sbalení věcí, snídani a rozloučení s obyvateli penzionu (i těmi zvířecími, kterých nebylo málo) jsme se vydali opět pěšky zpět do Fryštáku (tentokrát přes Lukoveček). Cestou jsme sbírali houby, hlavně bedly, které nás svými kloboučky přímo vybízely.
   Celý pobyt i cesty tam a zpět  jsme si velmi užili. Velké poděkování za vše patří jak majitelům penzionu Sobalovým, tak vždy připraveným instruktorkám pí. uč. Šafářové a Ondrášové a Kuki – Klárce Ondrášové a také našemu panu řediteli a p. uč. Matulíkovi.
                                      
Děkujeme. Za 6. B Johanka, Verča, Klárka, Jůlinka a Ellen